Strategie hodnocení
Strategie hodnocení
Hodnocení znalostí a dovedností žáků může být přínosem i brzdou vzdělávacích aktivit. Digitální technologie umožňují zdokonalit stávající strategie hodnocení. Zároveň však nesmíme zapomínat na to, že umožňují zavádět zcela nové postupy. Digitálně kompetentní učitel by měl být schopen při hodnocení zohlednit oba tyto přístupy. Použití digitálních technologií ve vzdělávání, bez ohledu na to, zda k hodnocení, učení, administrativě apod., generuje velké množství dat, která reflektují chování a pokrok žáka. Je důležité, aby učitel byl schopen (kromě standardních postupů) analyzovat i tato digitální data, která mu mohou pomoci nejen při hodnocení žáků, ale též při rozhodování, jaký další postup či výukovou strategii zvolit.
Učitel využívá digitální technologie pro formativní a sumativní hodnocení. Podporuje různorodost a vhodnost možných forem a přístupů k hodnocení.
Sumativní hodnocení se nejčastěji vyskytuje ve školních informačních systémech v podobě známek nebo například v podobě škály uspěl-neuspěl. V tomto článku se budeme podrobněji věnovat formativnímu hodnocení.
Formativní hodnocení
K přiblížení formativního hodnocení byly připraveny webináře projektem SYPO, které vysvětlují pojem formativní hodnocení
webinář je formativního hodnocení, zásadám zpětné vazby a přibližuje aplikace Formatives a Classkick.
webinář je formativního hodnocení, zásadám zpětné vazby a doporučuje aplikace pro formativní hodnocení
I mnoho dalších webinářů se věnuje formativnímu hodnocení.
Například Učíme nanečisto
V blogu Miloslav Khas: Aplikace na podporu formativního hodnocení sám autor představuje osm desítek aplikací pro podporu formativního hodnocení.
Doporučované odkazy zabývající se formativním hodnocením
Online nástroje sloužící k hodnocení včetně poskytování zpětné vazby
Více o zpětné vazbě na stránce Zpětná vazba a plánování
Formative – je vhodný k formativnímu hodnocení práce žáka s poskytnutím jeho okamžité nebo průběžné zpětné vazby. Zároveň pedagog po své registraci si může vytvářet online testy a každou otázku si ohodnotit určitým počtem bodů za správnou odpověď.
Portfolio
U žáků je záznam činnosti nedílnou součástí výuky a stává se významným zdrojem informací sloužících k hodnocení výukových výsledků. Ujalo se pro něj anglické označení portfolio nebo e-portfolio, jedná-li se o formu digitální. E-portfolio může mít celou řadu různých podob a lišit se může i způsob jeho využití při hodnocení. Na první pohled je ale zřejmé, že se hodnotící postup bude značně lišit od tradičního kvantitativního posuzování okamžitých znalostí. Prostřednictvím portfolia je možné zjistit, zda žák dosahuje pokroku v dlouhodobém horizontu a zda si osvojil vzdělávacím plánem stanovené kompetence. Jedná se zde o hodnocení formativní a kvalitativní, u něhož je stanovení exaktního postupu nesnadné. Musí být založeno na definici standardů popisujících schopnosti žáků, jichž by měli dosáhnout v jednotlivých fázích výukového procesu (zdroj spomocnik.rvp.cz)
Hodnocení lze provést digitální formou se záměrným digitálním záznamem. U každého žáka lze vytvářet digitální e- portfolio, které může mít různé podoby. Pomocí jakéhokoliv portfolia je možné zjišťovat, zda žák dosahuje určitého vývoje díky sběru výsledků prací žáka v digitální podobě – fotografie, videa, prezentace…
Největším problémem je, kam archivovat? FlashDisk, CD nebo lokální počítačová síť je v dnešní době už zastaralé. Nejvhodnějším archivováním jsou aplikace pro vytváření e-portfolia, která jsou přístupná z jakéhokoli zařízení
Je potřeba žáka vést ke sběru jeho výukových aktivit, evidovat jeho učební pokroky. Žák si může svou práci (fotografie, audio a video nahrávky, texty) zaznamenávat do digitálního portfolia.
Výhody digitálního portfolia
- Pro velkou část aktivit je digitální podoba snazší a přímější cestou k uchovávání. Není třeba tisknout certifikáty, seminární práce, fotky atp. Některé věci nejdou do papírové podoby převést vůbec.
- Je prostorově a často i finančně méně náročnější.
- Lze jednoduše sdílet a je snadno dostupné odkudkoliv.
- Digitální podoba umožňuje snazší organizaci a manipulaci s artefakty.
Obsah digitálního portfolia
- Ocenění a certifikáty
- Absolvované kurzy, letní školy, soustředění atp.
- Úspěchy v soutěžích
- Zajímavé seminární práce a projekty
- Dobrovolnická činnost a praxe
- Umělecká činnost
Příklady aplikací vhodných k vedení digitálního portfolia
je inovativní a poutavé virtuální výukové prostředí, které poskytuje vzdělávací obsah založený na individuálních potřebách a schopnostech žáka.
je přední online platforma pro prezentaci a objevování tvůrčí práce, která je součástí řady produktů Adobe.
je pěkný projekt pro práci s portfolii určený především školákům na prvním stupni či na začátku stupně druhého. Výhodou je vzhled, který je přizpůsobený této cílové skupině, a důraz na určité školské pojetí.
Velkou výhodou je propojení se systémem řízení výuky. Mahara takto spolupracuje například s Moodlem.
Distanční výuka ovlivnila výuku v mnoha směrech a jedním z nich je, že žáci pro komunikaci a spolupráci s učiteli nebo žáky používají platformy Google Workspace nebo Office 365, které lze také fungují jako e-portfolia, kam si žáci sami mohou zaznamenávat své práce a poté je prezentovat.
v tomto videu Beáta Brestenská popisuje co je to portfolium, popisuje rozdíly mezi hodnotícím, prezentujícím a komplexním portfoliem. Dále se zabývá e-portfoliem, prostředím, ve kterém lze ho tvořit v Google Class Notebook, OneNote a Teams.
Podporováním používání digitálních technologií vedoucích k samostatnosti učení žáka je potřeba a nutnost motivovat, aby si žák sám mohl sbírat důkazy realizovaných výukových aktivit v podobě audio a video nahrávek, fotografií, prezentací a jiných dat, a tím si tvoří své e-portfolio. Díky postupně vedenému e-portfoliu si snadno bude evidovat svůj učební pokrok a pak si dokáže zhodnotit svůj vzdělávací proces.
Metodický portál rvp.cz se ve svých článcích podrobně věnuje tvorbě digitálního portfolia.
Odkazy na zajímavé stránky zabývající se e-portofolii
Sebehodnocení
Zpětná vazba, kterou poskytuje žák sám sobě
[1] Zdroj KOLÁŘ, Z., a ŠIKULOVÁ, R. (2009). Hodnocení žáků. Praha: Grada. s. 151–155.
